Čejka trefil jedenáctou výhru Stadionu. Trochu jsme se uspokojili, říká ke ztrátě dvougólového vedení

čtvrtek 29. října 2026 / Daniel Kubelka

Chebský Stadion zvládl i druhé domácí utkání proti Vrchlabí, tentokrát ale musel o vítězství bojovat až do prodloužení. V něm rozhodl svým devátým gólem v sezoně Michael Čejka.

Michaeli, máte za sebou druhý zápas s Vrchlabím během dvou dnů. Jak bys dnešní utkání zhodnotil?

Byl to náročný zápas. Vstoupili jsme do něj velmi dobře, ale pak jsme trochu ubrali. Soupeř se dostal na koně, snížil na 2:1 a ve druhé třetině vyrovnal na 2:2. Od té chvíle to bylo vyrovnané a v prodloužení jsme měli i trochu štěstí.

Po dvou rychlých gólech to vypadalo, že máte zápas pod kontrolou. Co se potom změnilo?

Myslím si, že jsme se trochu uspokojili a mysleli jsme si, že to půjde samo. Dali jsme dva rychlé góly, trochu se nám to dostalo do hlav a čekali jsme, že to tak bude pokračovat. Jenže takhle to samozřejmě nefunguje.

V porovnání s předchozím utkáním jste tentokrát měli mnohem lepší vstup do zápasu. Čím to bylo?

Myslím si, že jsme k tomu lépe přistoupili. Měli jsme lepší pohyb a celkově jsme do utkání lépe vstoupili. Samozřejmě hrát dva zápasy ve dvou dnech je pro oba týmy těžké, ale myslím si, že na začátku jsme měli více sil.

Jak náročné je zvládnout dva zápasy ve dvou dnech?

Je to náročné. Člověk chodí do práce, po práci má tréninky a do toho přijdou dva zápasy hned po sobě. Ale soupeř měl stejné podmínky, takže se na to musíme připravit. Nic s tím neuděláme. Myslím si, že jsme se s tím vypořádali dobře.

Vítězná série pokračuje. Jak si ji v kabině užíváte?

Je to parádní. Říkal jsem to už po zápase v Kadani. Strašně si toho vážíme a užíváme si to. Jdeme zápas od zápasu a samozřejmě chceme přidávat další a další výhry. Korálek po korálku.

V prodloužení jsi rozhodl o vítězství. Jak se celá akce seběhla?

Byl jsem tam s Prošou (Radkem Proškem) a se Stejskym (Václavem Stejskalem). Hrajeme spolu už dlouho, takže o sobě víme. Stejsky to dobře vytáhl, přihrál mi a já jsem měl kupodivu výjimečně rychlost. Pak jsem to nějak náhodně hodil bekhendem do branky (úsměv).

Po skončení utkání došlo ještě k emocím mezi hráči. Co se tam vlastně stalo?

Soupeři mi nepodali ruku, což beru. Jeden z nich ale do mě strčil a já už jsem si to nenechal líbit. Hodně mě to mrzí, protože si myslím, že když zápas skončí, měli by si všichni podat ruce a jít dál. Samozřejmě tam byly různé provokace z obou stran. Já jsem po gólu asi udělal trochu nesportovní gesto, trochu jsem si to vychutnal. Soupeř to pak nevzal, nepodal mi ruku a následně do mě strčil. Pak se to celé seběhlo.

Znovu vás přišla podpořit výborná divácká kulisa. Co bys vzkázal fanouškům?

Neskutečné, opravdu neskutečné! Hrozně moc jim děkujeme. Ať chodí dál, vezmou celou rodinu, kamarády, prostě všechny. Je úžasné podívat se na tribunu a vidět, jak je plná. Strašně nás to žene dopředu. Moc děkujeme a ještě velké díky Egerbandě!